MYSTICAL SELF
 |  |  |  |
|---|---|---|---|
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |
Taneční inscenace zve k prozkoumání hlubin našeho vnitřního světa, k přijetí jeho tajemství a hledání útěchy, zatímco stíny tančí a šepot se ozývá. Má být připomínkou, že pod povrchem našeho každodenního života se skrývá hluboký a nekonečný prostor, který čeká na objevení a prožití. Díky nelineárnímu vyprávění se v inscenaci objevují a propojují povahové, emoční a komunikační podobnosti mezi bytostmi. Choreograf s mozambickými kořeny Edivaldo Ernesto rozvíjí intuitivní obrazy a pohyby a inspiruje tanečníky k tomu, aby
se ponořili do vlastní proměnlivosti a dosáhli rozmanitých charakterů.
Edivadlo Ernesto:
Pedagog, choreograf a mistr improvizace Edivaldo Ernesto v současné době působí v Německu. Pochází z Mozambiku, kde započal taneční kariéru v roce 1997 spoluprací s taneční skupinou Tsemba. Od roku 2010 spolupracuje jako asistent a performer s Davidem Zambranem. Od roku 2007 spolupracoval v Berlíně se souborem Sasha Waltz and Guests na mnoha inscenacích. V roce 2015 mělo premiéru jeho choreografické
sólo Tears, se kterým se vydal na turné v Evropě, Asii a Jižní Americe. V roce 2017 spolupracoval s režisérkou a
choreografkou Lindou Kapetanea na choreografii duetu Half the Truth pro soubor Rootlessroot. V roce 2022 uvedl premiéru svého nového sóla Brace na festivalu Kalamata v Řecku. V roce 2020 režíroval sólovou inscenaci Enchant v podání Rosario Ordeñeze (Mexiko) a několik studentských projektů Salcburské experimentální akademie tance v Rakousku. V roce 2023 připravil projekt IT FOLLOWS pro program Amsterdam University of Arts v Nizozemsku. Edivaldo Ernesto od roku 2011 vyučuje vlastní taneční metodu
Depth Movement, kterou systematicky rozvíjí po celém světě. Je to intenzivní skupinová dynamická taneční metoda, jejíž náplní je zejména správné a cílené využití kinetické energie, neustálé zdolávání vlastních limitů, posouvání fyzických hranic, pochopení definice sebe jako tanečníka. Zaměřuje se na vnímání okolního prostředí a na způsob jakým ovlivňuje nebo formuje taneční dovednosti, hledá nástroje pro vytváření
nových pohybových kvalit a rytmů.
Kredity:
Choreografie, režie a koncept: Edivaldo Ernesto
Hudba: Ivan Acher
Kostýmy: Simona Rybáková (kreativní spolupráce Barbora Kotěšovcová)
Účinkují: Adam Sojka, Matilde Giacomelli, Léonard Vo Tan, Leo Terris, Lukas Benjamin Lizama Garrido,
Dalma Kitley
Zvuk: Eva Hamouzová
Light design: Jan Hugo Hejzlar
Produkce: Soňa Hájek Bartková, Eliška Řezníčková
Foto: Vojtěch Brtnický
Koprodukce: Městská divadla pražská
Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, hlavní město Praha, IDU, PerformCzech, Next Generation - financováno Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy
Premiéra: 18. 9. 2024 v divadle Komedie
Délka: 60 min
RECENZE:
“Mystical Self od Edivalda Ernesta je totiž drásající výpovědí, která vás nenechá v klidu, ale naopak útočí na vaše fyzické i mentální receptory s neuvěřitelně obsedantní vehemencí.”
“Edivaldo Ernesto žene syrový projev performerů na hranu šílenství. A činí tak s neskrývanou rozkoší…”
“Edivaldo Ernesto vás v Mystical Self vtáhne do pochmurných zákoutí lidských duší, ztracených a ponořených do dekadentního toku myšlenek a emocí.”
“Jejich výkony, kdy je choreograf nutí „sáhnout si na dno“, jsou obdivuhodně uhrančivé.” Lucie Dercsényi / Taneční aktuality
"Naprosto ojedinělý, až šokující je způsob pohybového vyjádření, kdy strhující energie přechází v úplnou extázi. Šílené agresivní tempo jen chvílemi zvolní. Je vůbec čas se zastavit? Mimořádné byly výkony všech šesti tanečníků souboru (Adam Sojka, Matilde Giacomelli, Léonard Vo Tan, Leo Terris, Lukas Benjamin Lizama Garrido, Dalma Kitley)." Marcela Benoni / Divadelní noviny
"Lenka Vagnerová přizvala k tvorbě nového projektu choreografa Edivalda Ernesta, se kterým nás uvedli do mystického transu a zahalili divadlo Komedie těžkým pláštěm existenciální tématiky, z něhož bylo těžké se vymanit."
"Ostrost, bojovnost, agresivita a mystické napětí jsou kvality přítomné na jevišti od začátku až do konce."
"Mystical Self přinášelo mystické ladění ve všech rovinách, od hudby, kostýmů, kouřových efektů až k pohybům a výrazům interpretů. Bylo tajemné a bojovné a kumulovalo v hledišti intenzivní atmosféru koncentrace. Zároveň, pokud se divák dokázal uvolnit, poskytovalo možnost rozplynout se v rytmu hudby, kombinovaném s rytmy těl a nechat se unést výbušnými výkony tanečníků." Lenka Vořechovská / Opera+
ROZHOVOR:
Edivaldo Ernesto: "Všichni se stáváme jedním"
Máte vlastní metodu Depth Movement – můžete o ní prozradit něco víc? Jaké jsou její principy?
Ano, ale musím si dávat pozor, kolik toho řeknu. Tyhle otázky bych měl totiž zodpovědět až na
workshopech… Mám několik nástrojů, které mi pomáhají tvořit, založených hlavně na improvizaci.
Zásadní je pohybovat se s různou dynamikou. Důležité jsou tyto prvky: rychlé pohyby, které jsou
velmi rytmické, pomalé pohyby a minimalistické pohyby. Jednou z důležitých věcí je poznat sám sebe
jako tanečníka, zjistit, k čemu tíhnete, když se začnete hýbat. Máte tendenci dělat spíše drobná gesta
a pohyby? Nebo máte tendenci jít spíše do velkých? Máte tendenci k pohybům středního rozsahu?
Jakmile to pochopíte, začněte k nim přidávat pohyby té kvality, kterou jinak nepoužíváte. Totéž platí
pro rychlost. Pohybujete se pomalu? Máte tendenci pohybovat se spíše v průměrném tempu?
Tíhnete k velmi rychlému pohybu? Pokud si například uvědomíte, že se vždy pohybujete velmi rychle,
doporučil bych vám začlenit pomalé pasáže, pak v sobě objevíte více barev a vzorů. Přemýšlejte o
typologii malých, středních a velkých pohybů a o rychlém, středním a pomalém tempu. Pokud to vše
zkombinujete, děláte pokroky. Nemusíte být profesionální tanečník, abyste s tím mohli začít: stačí
myslet na tyto vlastnosti pohybu a propojit je, a už tu máte svůj vlastní tanec. A další částí, jednou z
nejpodstatnějších, je dýchání. Vždy začínáme dechem a cílem je pochopit, kde pohyby začínají a kde
končí. Pokud začnete naslouchat svému dechu, začnete rozpoznávat, zda vaše pohyby probíhají ve
stejném tempu. V tu chvíli už uvažujete o muzikálnosti.
Z toho, co jsem si zatím o inscenaci Mystical Self přečetla, jsem pochopila, že se snažíte inspirovat
nebo vést tanečníky k tomu, aby objevili podstatu vlastní osobnosti a vyjádřili ji tancem…
Vycházíme z tvorby pohybů, ve kterých následně nacházíme všechny možné emoční stavy. Štěstí,
smutek, hněv a tak dále. Myslím, že těmito stavy prochází každý z nás. Když pracuji s tanečníky,
předávám jim systémy pohybů, některé se zaměřují na gesta, některé jsou více založeny na taneční
technice, a pak do pohybů pomalu začínáme vnášet emoční stavy. Když se osobnost tanečníků více
ponoří do pohybu, požádám je, aby ukázali nebo přidali výrazy. Nechávám je tvořit. Pokud se ztrácejí,
vstoupím do procesu, abych jim pomohl. Říkám: „Navrhoval bych to a to, ale musíte mi říct, co tím
pohybem chcete říct.“ Snažím se je vést, pomáhám jim posunout jejich pohybový materiál na nejvyšší
úroveň.
Je v Mystical Self „poselství“, které by v něm měli diváci najít, něco, co byste chtěl, aby si z něj
opravdu odnesli?
U diváků se snažím vyvolávat reakci ve dvou směrech: pozornost a napětí. Když představení začne,
tanečníci na jevišti splynou v jeden celek. Chci, aby to diváci cítili. Může tam být nějaké poselství, ale
nechci ho divákům předávat jednosměrně a ani tanečníkům nic takového nespecifikuji. Nechávám je,
aby si poselství našli sami. Co se týče publika, vzkázal bych: „Přijďte si, prosím, pro svou interpretaci.
Možná bude úplně stejná jako naše, možná bude jiná. Buďte připraveni číst různými způsoby.“ Všichni
se stáváme jedním.
Lucie Kocourková (Celý rozhovor čtěte v Moderním divadle číslo 1, 2024/2025)
RIVIEWS:
"Mystical Self by Edivaldo Ernesto is a gut-wrenching statement that will not leave you in peace, but instead assaults your physical and mental receptors with incredibly obsessive vehemence.”
"Edivaldo Ernesto drives the raw expression of the performers to the edge of madness. And he does so with undisguised delight…”
"In Mystical Self, Edivaldo Ernesto draws you into the dark recesses of human souls, lost and immersed in a decadent flow of thoughts and emotions."
"Their performances, when the choreographer forces them to "touch their bottom", are magnificently mesmerizing."
LUCIE DERCSÉNYI / Taneční aktuality
